V Bělorusku už od roku 1994 vládne president Alaksandar Łukašenka a celá země je jakýmsi pozůstatkem totalitního Sovětského svazu a jedinou skutečnou diktaturou v Evropě. Zatímco spousta lidí nosí trička s nápisem FREE TIBET a v souvislosti s potlačováním lidských práv se mluví převážně o Číně, Severní Koreji nebo afrických diktaturách, nedělá věznění politických odpůrců a útlak v zemi, která je té naší dost blízká geograficky i kulturně, příliš velké starosti snad skoro nikomu.
Na všech úrovních školství je v Bělorusku potlačována běloruština na úkor ruštiny, historické státní symboly jsou ilegální a nahradily je symboly, které vznikly na začátku padesátých let pro Běloruskou SSR. Proti jakékoli formě oposice se tvrdě zasahuje, i když se Łukašenka snaží předstírat, že všechno probíhá naprosto demokraticky, takže do posledních presidentských voleb mohl kandidovat i Alaksandar Milinkievič, jedna z nejvýznačnějších osobností běloruské oposice (podle oficiálních výsledků, které byly pravděpodobně zfalšovány, získal pouhých 6% hlasů), a tak dále. O tom všem bych mohl popsat spoustu stran textu – a možná bych byl první, kdo by to v češtině udělal – ale pouštět se do toho nebudu.
Každý šestnáctý den v měsíci je neoficiálním Dnem solidarity s Běloruskem (v Bělorusku "Dnem naší solidarity"). Ve 20:00 hodin běloruského času (19:00 našeho) mají lidé po celém světě zhasnout světla ve svých bytech a na parapet symbolicky položit svíci. Kromě toho se v tento den v Bělorusku (asi) pravidelně konají demonstrace proti vládnoucímu režimu. Včera (a nejen včera) proti nim tvrdě zasáhly ozbrojené složky včetně agentů KGB (!) v civilu. Účastníci demonstrace byli zbiti a pozatýkáni, přičemž demonstrace sama trvala asi dvě minuty.
Nevím, jak se mám tvářit, bude-li mi někdo tvrdit, že takové události pro nás nejsou důležité ve srovnání s tím, o čem nás média informují. Kdyby se o situaci v Bělorusku po celém světě více vědělo a více mluvilo, nemusela by to být "jen" značná morální podpora pro opoziční síly, ale jsem přesvědčen, že by to mohlo – byť třeba nepřímo – něco fakticky ovlivnit. Někde jsem kdysi viděl nápis "KDO KE ZLU MLČÍ, SÁM ZLO TVOŘÍ" a i když je to přehnaný výkřik, je na něm mnoho pravdy.