To se podívejme. Je tu určitý obraz, který mi něco připomíná a rozhodně to není vábné – skupina lidí, která se odlišuje od "slušné", "bezproblémové" a "přizpůsobivé" většiny je podstatnou částí společnosti vnímána jako skupina špinavých primitivů, narkomanů a kriminálníků. Je ovšem možné s plným vědomím vinit "obyčejné" lidi z toho, že zcela automaticky přijímají tuto představu? Částečně jistě ano, ovšem pouze do té míry, že nemají dostatečnou motivaci k tomu, aby se hlouběji zajímali o to, co se děje a snažili se získat jiné informace než ty, které jim předkládají masová média. Ta totiž, a zde se dostávám k onomu v jistém smyslu déja vu, podobně jako když před rokem 1989 československá média "informovala" o příznivcích undergroundu nebo prostě máničkách, vytvářejí obraz nepřátel spořádané společnosti a tváří se, že o nich vědí úplně všechno. Co na tom, že tento obraz je realitě na hony vzdálen! Vždyť pro obyčejného pracujícího člověka je přirozenější a jednodušší spokojit se s tím, že mu na TV Nova říkají pravdu a nadávat na feťáckou verbež, která se vloupala do cizího domu.
Ano, vloupala do cizího domu, to je také velmi zajímavé. Podívejme se blíže na tento dům. Od devadesátých let chátral a jeho majitel o něj neprojevoval ani náznak zájmu. Možná s ním měl nějaké tajné plány, ale nestaral se o něj, což již samo o sobě v mých očích značně snižuje oprávněnost a hodnotu takového soukromého vlastnictví. V kontrastu s tím je zde ona skupina lidí, která má poměrně jasné představy o tom, jak lze takový dům využít. Je to ona líná feťácká sebranka, která vlastními silami rekonstruovala vilu Milada, vyráběla tam z PET lahví zvukovou izolaci, pořádala koncerty a tak dále. Tato skupina špinavých bezdomovců by zde vytvořila alternativní prostor pro umění a bydlení tak, jak to všude v západní Evropě bez větších problémů funguje. Ale proč, když může dům nadále chátrat s požehnáním právoplatného majitele, že? "Vloupat se" je navíc termín, který v žádném případě neodpovídá obsazení chátrajícího domu. Abychom o někom mohli říci, že se někam vloupal, musí dotyčný násilím proniknout do objektu, v němž má jasný úmysl se obohatit a/nebo někoho poškodit, což squatteři jistě neměli. Připouštím, že v tomto směru není vše úplně jednoznačné, to ovšem na mém pohledu mnoho nemění.
Další zajímavou kapitolou je – ach ano – policie. Charakter policejního zásahu na Albertově, který je podle anket na různých více či méně seriózních webech drtivou většinou lidí hodnocen jako naprosto adekvátní a v pořádku, je pozoruhodný i tehdy, odhlédnu-li od toho, že je zde kriminalizováno něco, co si to tak úplně nezaslouží. Zde opět – a předpokládám, že mi mnozí pamětníci dají za pravdu – vidím až děsivou podobnost se situací před rokem '89, neboť zatčen (a kdyby jen zatčen!) byl kromě jiného i velký počet lidí, kteří se na otevření nového squatu byli podívat a bez jakékoli diskuse se v zásadě provinili pouze tím, že byli přítomni v blízkosti inkriminovaného domu, případně se svým vzhledem odlišovali od toho, co příslušníci Policie ČR zřejmě považují za standard. O tom, kdo skutečně blokoval dopravu se můžete dočíst mimo jiné zde nebo zde .
Nějakých 70 lidí bylo celou noc v cele předběžného zadržení za údajné ničení již rozbitého chodníku. Samozřejmě je poněkud přehnané přirovnávat chování policistů k chování příslušníků StB – ti by přeci zatčené odvezli za město, vzali by jim všechny věci včetně oblečení, surově by je zmlátili a nechali svému osudu (mimochodem jsem se na internetu setkal i s názorem, že něco takového by bylo zcela na místě) – ale opravdu si přejeme, aby se praktiky StB vracely i v této mírnější podobě? Jaký pocit mám mít, probudím-li se jednoho dne a postupně se dovídám, kolik mých přátel bylo zatčeno a drženo v nedůstojných podmínkách bez zřejmého důvodu? A to vše s ne vždy úplně němým souhlasem spousty lidí a posvěcením těch, kteří by s tím teoreticky mohli něco dělat.